Přece jste se proklikali až sem?
6. 2. 2009
Přece jste se proklikali až sem, a to jsem vás prosila, abyste tohle snad ani nečetli...
Proč? Protože všechno, co tady kdy napíšu, nebude pravda. Osoby budou smyšlené, jména fiktivní a situace zcela nereálné. Bude tudíž naprosto vyloučené, aby se v nich někdo poznal a zvesela se rozepsal na téma trestní oznámení za nactiutrhání či za pomluvu... Už v tomto okamžiku mne napadají lidé, kteří by to zhusta mohli udělat.
Za další: není zcela jisté, jak dlouho si tady budu moct povídat sama se sebou. Přece jenom šéfová nakladatelství razí své celoživotní krédo, že člověk nemusí vždy říkat, co si opravdu myslí. Zkusím to tedy pro jistotu ošetřit prohlášením, že se vším, co tady bude kdy uveřejněno, nesouhlasí, netýkalo se jí to, netýká a týkat nikdy nebude.
Starost mi dělá ještě jedna věc: buďte tak hodní a čtěte řádky. Mezi řádky se budu snažit nic nepsat. Na tom si právníci taky rádi smlsnou: „Ale mezi řádky jste to myslela určitě jinak,“ už slyším jak by na mě hřímali v soudní síni. Svého času velmi známý právník dr. Friml nám jednou řekl: „Vždycky se snažte vyřešit spor mimosoudní cestou. Nikdy totiž nevíte, jak to dopadne. I průzračně jasná záležitost může dopadnout ve váš neprospěch.“
Název nakladatelství vymyslel můj Muž. Bude o něm řeč asi často. Vzhledem k tomu, že vás hodlám čas od času informovat o vnitřním životě našeho malého nakladatelství, nevyhnu se zmínkám také o něm. Aby se nestal terčem závisti, nebude tu figurovat pod svým skutečným jménem, ale bude v mých textech vystupovat pod všeříkajícím pojmem Muž.
Proč? Protože všechno, co tady kdy napíšu, nebude pravda. Osoby budou smyšlené, jména fiktivní a situace zcela nereálné. Bude tudíž naprosto vyloučené, aby se v nich někdo poznal a zvesela se rozepsal na téma trestní oznámení za nactiutrhání či za pomluvu... Už v tomto okamžiku mne napadají lidé, kteří by to zhusta mohli udělat.
Za další: není zcela jisté, jak dlouho si tady budu moct povídat sama se sebou. Přece jenom šéfová nakladatelství razí své celoživotní krédo, že člověk nemusí vždy říkat, co si opravdu myslí. Zkusím to tedy pro jistotu ošetřit prohlášením, že se vším, co tady bude kdy uveřejněno, nesouhlasí, netýkalo se jí to, netýká a týkat nikdy nebude.
Starost mi dělá ještě jedna věc: buďte tak hodní a čtěte řádky. Mezi řádky se budu snažit nic nepsat. Na tom si právníci taky rádi smlsnou: „Ale mezi řádky jste to myslela určitě jinak,“ už slyším jak by na mě hřímali v soudní síni. Svého času velmi známý právník dr. Friml nám jednou řekl: „Vždycky se snažte vyřešit spor mimosoudní cestou. Nikdy totiž nevíte, jak to dopadne. I průzračně jasná záležitost může dopadnout ve váš neprospěch.“
Název nakladatelství vymyslel můj Muž. Bude o něm řeč asi často. Vzhledem k tomu, že vás hodlám čas od času informovat o vnitřním životě našeho malého nakladatelství, nevyhnu se zmínkám také o něm. Aby se nestal terčem závisti, nebude tu figurovat pod svým skutečným jménem, ale bude v mých textech vystupovat pod všeříkajícím pojmem Muž.
– ztr –