Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z Vlčic až do Savojských Alp

4. 2. 2009

 

Obrazek

Velkou odyseu nebo také dramatické putování či nezapomenutelné dobrodružství s téměř neuvěřitelným koncem. To vše zažil v lednu 2009 ve francouzských a švýcarských Alpách pod majestátnou horou Mont Blanc musher z Vlčic u Trutnova Radek Havrda.

Tisíc kilometrů za deset dní. Tak náročný je závod pro psy a mushery. Trať vede lyžařskými středisky v Savojských Alpách ve Francii a ve Švýcarsku, které se podílejí na financování neobvykle rozsáhlého sportovního podniku. Rozpočet má milion eur.
„Tento závod je nesmírně náročný,“ potvrzuje Radek Havrda. „Etapy měří od 40 do 160 kilometrů. První část závodu se jede v hornaté krajině a etapy mají někdy až děsivé převýšení, v součtu najedete nahoru a dolů převýšení 25 kilometrů, hlavně v kopcovitém kraji kolem Avoriaz. Druhá část blíže k Mont Blancu je rovinatější. To vyhovuje Seveřanům, zejména Norům, kteří jsou zvyklí na své zasněžené pláně. Však si také mysleli, že mě právě na rovině udolají,“ vzpomíná Radek. 

Obrazek

(...)
Desátý den závodu. Na psy a mushery čeká poslední etapa rozdělená do dvou částí. První měří 73 kilometry a spřežení musí překonat převýšení 1800 metrů. Hrůza! Druhá část vzápětí navazuje: 84 kilometry! Norové zbrojí. Ikona světového mushingu Robert Sorlie chce Radka Havrdu udolat právě v této etapě. Kam se přihlásil, tam snad vždy vyhrál. Dokonce i dvakrát na Aljašce v legendárním závodě Iditarod. Bez předchozí aklimatizace a tréninku v Americe. Jen tak, hned po příletu. (...) Start! Mush go!

ObrazekPsi se řítí do sněhových dálav. Radek odstartoval chvíli před Norem. Sorlie neobyčejně riskuje. Často pouští spřežení s kopce. Na zdraví a bezpečnost svých psů moc nehledí.
Sorlie Havrdu dojíždí. A dere se před něj! Jenže Radek se nevzdává... (...)
„Na cestu jsem si půjčil,“ přiznává. Ale všechno kolem bere s rezervou a nadsázkou. Svědčí o tom malý citát z jeho internetového deníku: Radek – jeho jazykové schopnosti se zlepšují, ale nejlepší hláška kterou pronesl, byla, když místo: I am happy to be here again (jsem šťastný, že jsem opět tady) řekl: I am happy, two beer again (jsem šťastný, další dvě piva).

 

 Nepřijel žádný nováček

I když se Radek Havrda věnuje aktivně mushingu teprve od roku 2003, pod alpské velikány nepřijel žádný zelenáč. Radek tam startoval už v roce 2007. (...) Havrda byl dvakrát nejlepší i v Ledové jízdě v Krkonoších (2006 a 2007). Letos ho propozice 160 km dlouhého závodu, memoriálu českého polárníka dr. Vojtěcha uvádějí jako ředitele.
„Heňa! Heňa!“ volal musher, aby nám mohl představit fenu, která odjela téměř celý závod jako leader na čele spřežení. (...) "Severská plemena víc vydrží v mrazu, ale hodně utíkají, jsou schopní musherovi v krajině zmizet.
Jsem rád, že jsem ve Francii dostal pochvalu od veterinářů, jak se o ně starám. I diváci jsou na to hodně citliví...“
Důležité je vybrat na závod také správné saně. Radek vsadil na typ Eurohusky, který mu vyrobili Roman Pečený a Pavel Pfeifer. Roman mu před odjezdem řekl: A bez zlata se nevracej! Radek poslechl na slovo. A což teprve mazání saní? To je alchymie. Niterné tajemství každého. Ne vždy se Radek Havrda během závodu s voskem trefil do černého.

Během proti knedlu–zelu

Chyby? Radek jich moc neudělal. Vyhnul se pádům, kolizím ostatních, nebloudil. Ale na jednu nepozornost, která se mu mohla stát osudnou, si přece jen vzpomene: „Před startem jedné etapy jsem měl nějaký zkrat...„ (...)

Trénuje po nocích

(...) Když český musher vyprávěl, že v létě začíná trénovat ráno o čtvrté a v prosinci, když náhodou napadne sníh, jezdí tréninkové etapy padesát kilometrů v noci, aby se vyhnul lyžařům, a pak jde rovnou vydělávat na obživu... nechtěli mu to profesionálové z Norska věřit.

Obrazek

 

 Text: Vlastimil Weiner, Česká televize
 Foto: Marek Bárta


Je nám ctí, že oba autoři původní reportáže souhlasili s jejím uvedením na našich webových stránkách. Nekrácenou verzi si budete moci přečíst v časopise Svět psů 3/2009, který vychází ve čtvrtek 26. února.