Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spřátelené weby

29. 10. 2008

Obrazek

 

Na tomto místě bych vás ráda čas od času upozornila na webové stránky našich přátel, kamarádů, ale i úplně cizích lidí, kteří však nabízejí něco, co se nám líbí a o čemž si myslíme, že by se mohlo líbit i vám.

 

 

 

 

Už je to hezkých pár let, co za námi přišla do redakce Iva Svobodová a představila nám projekt rekvalifikačních kurzů, které by ráda organizovala. Zjednodušeně Obrazekřečeno, Iva chtěla přispět svou troškou do mlýna k tomu, aby nebyl národ blbý. O tom, že to tenkrát vzaly s kolegyní Marikou Papežovou za správný konec svědčí snad to, že kurzy Svopapu mají akreditace ministerstva školství a o jejich absolventy mají zaměstnavatelé zájem. Iva je naše spřátelená kamarádka, a protože si myslíme, že člověk se může a má stále co učit, děláme Svopapu tuhle nezištnou reklamu. Vždyť i motto společnosti: "Milovat zvířat znamená je znát" od prof. Zdeňka Veselovského k tomu nabádá...  www.svopap.cz

*********************

ObrazekŘadu let s námi v redakci pracovala Janička Křečková (vnučka legendy mezi chovateli kolií Jarmily Křečkové). Poté, co z redakce krátce po nás také odešla, založila firmu s chovatelskými potřebami. Ale ne firmu ledajakou – Jana založila mobilní obchod pro zvířátka – více na jejích webových stránkách....  www.dalmatin.eu

********************* 

ObrazekMezi webové adresy, které bychom rády nabídly vaší pozornosti, patří také stránky Centra výcviku psů pro postižené Helppeswww.helppes.cz S jeho zakladatelkou Zuzanou Daušovou nás pojí letité přátelství. Náš nezměrný obdiv ke všemu, co Helppes dokázal a jistě ještě dokazovat bude, je bezbřehý. Opravdu. 

 

*********************
 

ObrazekIlustrované čtení pro vaše potěšení – tak zní motto webových stránek Pozitivních novin - www.pozitivni-noviny.cz 
Se šéfredaktorem Václavem Židkem se známe taky hezkou řádku let. Václav nás přizval ke spolupráci na knize Kolja – to neznáte mého psa. Tři měsíce jsme si vyměňovali maily, ve kterých mi posílal příběhy skutečně velmi slavných lidí, kteří se rozhodli nezištně přispět do Václavovy chystané knížky. Chtěl, aby vyprávění celebrit byla „kynologicky“ správně. A tak jsem začala trpělivě opravovat „rasu“ na „plemeno“. Nezvladatelný záchvat smíchu dostal Václav při mé korektuře slůvka „vyčůral“... „Čurá se, Václave, zásadně s krátkým.... u...“ poznamenala jsem na okraj rukopisu. „Tak na to už nikdy nezapomenu,“ připsal Václav a naše přátelství se stalo nesmrtelným.

 
*********************

ObrazekSvého času jsme lektorovaly díl Psi, který vydalo plzeňské nakladatelství Fraus  www.fraus.cz v edici CO-JAK-PROČ. Německý originál jsme mohly poněkud přeorientovat na české reálie, což jsme kvitovaly skutečně s potěšením. Práce na publikaci nebyla úplně snadná, protože jsme neměly možnost osobně dohlédnout na to, aby byly naše opravy do textu skutečně zaneseny. Nicméně svou „stopu“ v této publikaci jsme otiskly :-)

 

 

*********************

ObrazekMiluju vůně. Když mi bylo pětadvacet, věnovala mi tetička Poison od Diora. Byl to můj první opravdový parfém – bylo těsně po revoluci a vrchol blaženosti pro mne tenkrát představovalo Fa nebo Impuls :-). Poison byl ale opravdový parfém. V té době jsem byla úplně strašně moc zamilovaná do Pavla a nutno podotknout, že to byla láska opětovaná a nemalou měrou k tomu přispěl právě Diorův „jed“ – je velice záhadný, svůdný, provokativní a enigmatický. Flakón jako kdyby představoval nádobu na jed, tmavě fialová vypovídá o záhadné, orientální vůni, hra šarmu a tajemství. Možná jsem to s tím voněním ale přeháněla. Pavel začal být po čase enigmaticky otrávený a já přestala být svůdná.
Občas zabrousím do velkých samoobslužných parfumerií. Prodavačky v nich většinou neporadí vůbec nic, člověk musí přesně vědět, co chce. Z testerů si většinou postříkám zápěstí až k lokti a už u třetího nevím, co byl ten první pšouk a páchnu jako běhna z hlavního nádraží. Doma si pak většinou vyslechnu: „A jéjé. Zase jsi vzpomínala na mládí?“
Vzpomínala. Ale přijde mi, že ten dnešní Poison už voní úplně jinak...
Webové stránky  www.parfums.cz  mám moc ráda. Cvičně jsem objednala své skorotchýni Fuji. Je o 700 kaček levnější, přivezli ho třetí den, a to zdarma (!), v zásilce byl přiložený vzoreček další vůně a hezky mi poděkovali, že jsem využila právě jejich služby.

********************* 

ObrazekKdyž jsem v listopadu 2007 po zralé úvaze zjistila, že nezbývá než nerada dobrovolně odejít z redakce, snažila jsem se na celé té šlamastice najít něco pozitivního. Jako želva jsem brečela nad maily, kterými nás obě zahrnovali dlouholetí autoři a kolegové a přáli nám do následujících let jenom to nejlepší. S odstupem času mi přijde, že to byl takový pohřeb nanečisto. Dozvěděly jsme se o sobě fakt moc hezký věci. Naši příznivci však rozpoutali na internetu bouřlivou debatu. Náš bývalý zaměstnavatel  se bohužel domníval, že za tím vším stojíme my a nenávistně kazíme rozlet novému vedení... Pamatujte si: Nikdy nedokážete, že jste něco neudělali! 

Ale to jsem odbočila. Takže jsem najednou byla úplně volná a svým způsobem osvobozená. V takové euforii dělají labilní jedinci velká rozhodnutí (labilní jsem v té době zatím ještě byla). Rozhodla jsem se, že zhubnu. Za poslední roky jsem přibrala a štvalo mě to. Moje báječná přítelkyně Uďa sice tvrdí: „Není důležité, jak člověk vypadá, ale jaké má srdce.“

Hubnout. Ale jak, aby to nebolelo, nevyžadovalo to moc přemýšlení, zkrátka aby se to udělalo pokud možno samo. U kadeřnice ... jak jinak? Vše zásadní se žena dozvídá přece výlučně u kadeřnice...jsem listovala časopisem pro ženy. Nevím jakým, všechny jsou stejné a všechny jsou příšerné. ALE. Oko mi padlo na inzerát: Dietu Vám přivezeme až domů! Žádné vaření, počítání nutriční hodnoty, výsledek zaručený, 5 kilo za měsíc! www.abcdieta.cz

Zmuchlala jsem obálku, ve které byly peníze na dovolenou, a objednala si měsíční dietní program pro neaktivní jedince, tj. 5000 kJ. Bylo to moc příjemné! Každý den ráno mi usměvavý řidič dovezl „záchovnou dávku“ pěti maličkých jídel na celý den. Připravila jsem si kávovou lžičku a dezertní vidličku a začala jsem se prokousávat ke štíhlosti. Malý příbor zajistil, že jsem jedla ty dvě polévkové lžíce rýže o něco déle a obelstila jsem tak mozkové centrum hladu. Psychika je v tomto případě hodně důležitá. 

Zkrátím to. 

Poznatek č. 1 – bylo nesmírně pohodlné, že jsem si nemusela vařit 

Poznatek č. 2 – všechna jídla byla skutečně dobrá, rozmanitá, výživově vyvážená 

Poznatek č. 3 – ty nekřesťanský peníze, které to stálo, zaručovaly disciplínu, že jsem nehřešila 

Poznatek č. 4 – bez pohybu to ale nejde!!!!!! 

Když sedíte celý den u počítače, je i 5000 kJ obludně mnoho. Nezhubla jsem lautr nic, ale bylo mi lehko. Nebyla to chyba „výrobce“, ale výlučně moje. Jsem pohodlná a nemám vůli. Moje nezbedná přítelkyně pravila: 
„V době, kdy jsem měla milence, mi šlo hubnutí úplně samo.“ 
„Tohle přede mnou už nikdy neříkej, potvoro! Máš tak báječnýho mužskýho, že si ho ani nezasloužíš!“ ječela jsem do telefonu. 
„Souhlasím s tebou! Co jsem zhubla, prožíváme zase úžasně zamilovaný období. To bys nevěřila, čeho všeho je po deseti letech vztahu znovu schopnej.“ 

Obracím v ruce obálku, do které šetřím na příští dovolenou... Zatraceně....! Tak pojedeme zase jenom na chalupu...